volaná srdce jsou dočasně nedostupná

Dnešní den jsem byla opravdu netrpělivá, protože jsem čekala na jeden důležitý telefon. Vzala jsem si tedy mobil s sebou i na mši...abych ani tam nepromeškala jeho vítězoslavné zavrčení.

Nevím, možná to znáte sami, ale po tomto rozhodnutí následuje spousta chvil, kdy nejdřív potají a provinile kontrolujete toho malého společníka (co kdyby něco během vaší nepozornosti provedl:) a pak už do kapsy šaháte jen mimoděk a sledujete jej čím dál tím víc nerudněji..

Zkrátka řečeno, z té mše jsem příliš neměla a o to víc mě překvapilo, když si o něco později hlas na druhém konci telefonu stěžoval, že se mi nemohl dovolat z důvodu že "volaný účastník právě hovoří"...

To je pitomina, říkala jsem si, byla jsem v kostele, tak s kým bych asi tak mohla hovořit?! Tedy s kým... no.. ehm... napadlo mě o chvilku později. Vlastně v tu chvíli ke mě opravdu někdo mluvil. Někdo kdo má přednost mezi všemi volajícími ...a ač je to velice nepravděpodobné, je v jeho moci i to, aby mě v tu chvíli nemohl rušit někdo jiný.

Zvláštní,...snad se naučím přijímat lépe Jeho hovory, protože ať už si namlouváme cokoliv...nic není důležité, tak jako právě On:)

Vzpomněla jsem si, že něco podobného moc krásně vystihli i bratři Ebenové, a proto na závěr poslední sloka jedné jejich písničky:

Zisky i dluhy píšeme do análů,
jeden jak druhý toužíme po signálu
a když pak přijde, odpověď je tak smutná:
[: volaná srdce jsou dočasně nedostupná. :]

Pokud by vám k těm slovům chyběla hudba, naleznete je na //www.youtube.com/watch?v=n7Rz0Rh0Trs